ČAS

Otokar Březina K. Egor Josef Holý Vladimír Jelovšek Karel Babánek Jiří Karásek ze Lvovic Jiří Karmín Emanuel Lešehrad Augustin F. Lubas Stanislav Kostka Neumann Viktor Dyk Jan Opolský Otomar V. Vilém Peča František Soldan Karel Engelmüller Antonín Sova Otakar Theer Zdeněk Tlamich Karel Toman Zikmund Winter

ČAS
Lípy, které jsme sázeli pro úlů bratrských včely, chrámy, které jsme stavěli v ohni a mlčení, pro slávu tvou, ruce, jež zimnicí žití se v práci a rozkoši chvěly, na cestě tisíců dávno už v zářícím prachu smíseny jsou: souhvězdí, kterým jsme dali nejsladší jména své touhy, před zraky živých se míhají změněným rythmem a hrou. V tajemství tvoje nebesa nová jsou zotevírána, slunce dne tvého na jinou stranu promítá stín: jak potápěči z tvých moří s poklady věků nová vystoupla rána, na nových loukách thymián voní, pelyněk, rákos a kmín, a v paprsků číše nalévá mystický podzim smutek a snění, nejopojnější z opojných vín. Ale my čekáme oddaněoddaně, jako jsme čekali jednou: Tisíce zemí vidíme stoupat z koupele ohnivých par, [15] slunce jak milenci žárliví v touze své před nimi rdí se a blednou, z vášnivých, bolestných srdcí jim bouří světelné krve omamný var – zemdleni věky čekáme stále na tvůj tajemný příchod, na bílé blesky, květ oblaku tvého, lilije věčných tvých jar. Kolem nás mihla se znamení: vítězná vojska našeho rodu, v západů purpurných stanech, jež povstala od ohňů svých, nebesa v zlatě a krvi jak odlesk od věků zrajících plodů, jež voněly z dálky v horečné samoty vyvolených! A na cestách jitřních, jak skvosty ztracené při královen jízdě, posledních nocí magická rosa slzami vyšlehla z lích... Uhasla země, vysvobozená... V hrůze své nesmrtelnosti, z mystických břehů svých zříme, jak dále se valí slávy tvé proud: v černé oblouky mostů rozpjatých nekonečností vždy nádhernější světy, se signály barevných ohňů, vidíme plout: ale jak zrna písku v hodinách přesýpacích jsou hvězdy, a znova a znova je obrací vůle tvé mlčení, tíže a soud. Zdrceni nesmírností tvé slávy, čekáme stále, teskní a tiší, na sladké usmání smíření tvého, skončení dní, zchladnutí snění rozžhaveného, na času zjasnění vyšší, zlomení mystické vazby, odpuštění, 16 a naše slzy, déšť věčný, do srdcí živoucích kanou, v krůpějích ohně a touhy tam pálí, vzlykotem lásky tam zní. OTOKAR BŘEZINA
17

Básně v knize Almanach na rok MCM: