Neodkladné rozloučení.

Jan Evangelista Nečas

Neodkladné rozloučení.
Ve tři čtvrtě na desátou loučil se Jan se svou Hátou: „Dobrou noc! A krásní snové oblétejtež duši tvoji; ať ti k čelu andílkové lilie a růže pojí!“ To řka, podával jí ruku. „Zas mi děláš v srdci muku?! Dej si na čas, potěš milku, počkej ještě aspoň chvilku. Či snad se ti stýská po opici?“ „Nemám dnes co dáti domovnici!“ 11