Začarovaná lžíce.

Jan Evangelista Nečas

Začarovaná lžíce.
Do veselé společnosti zváno bylo mnoho hostí: stříbrnou z nich jeden lžíčku schoval, hostitel to ale zpozoroval a hned zpátky dostati ji hleděl: U stolu, kde dlouhoprstý seděl, počal hostem vypravovať, že zná kouzla provozovať. „K. p.“,p.,“ pravil, „tuto lžíci mám, jednomu z vás do kapsy ji dám.“ Na to rukou zakejkloval, lžíci tajně do rukávu schoval. Po té mluví k tomu pánu, jenž měl lžíci uschovánu: „Kabát Váš je zapjat, kapsa uzavřena, a přec je ta lžíce do ní zakouzlena. Rychle, pane, ukažte to společnosti, že znám čarovati ku podivu dosti.“ Pán ji vyndal, mlčel jako kuře, rád jsa, že to nedopadlo hůře. 36