SMRT A ČLOVĚK S KVĚTEM KULTURY

Antonín Sova

Já ženu záhadnou zřel jít(Na) byl k večeru ztlumen den(Na) Tak zdála se mi vinnou být(Na) a smutnou jak chorobný sen(Na) Ty vraždila jsi Oh rozumím(Na) Hlas výčitkou se mi chvěl(Na) Již dávno jej miluji dnes je mým(Na) Ne vám však neumřel(Na) A věděl jsem jasně to zemřel on(Na) Znám ženu tu záhadnou(Na) Tak cosi mi zní jak poplašný zvon(Na) když zázrační jen mrou(Na) Mřel umdlený a zlomený(Na) ten z dalekých světů host(Na) k nám na písek pouště vhozený(Na) a v barbarskou lhostejnost(Na) Svým rozmachem duchem nadáním(Na) nad surové vysoko vzplál(Na) Byl vnitřním churav zoufáním(Na) že domova bídu vssál(Na) Ó Smrtí ty zamilovaná(Na) květ z rukou těch voskových(Na) jenž časně tak vypad za rána(Na) jej nezdrť v rukou svých(Na) Naň čeká již tolik horkých hlav(Na) na odkaz popud vzruch(Na) na kultury květ jejž ušláp dav(Na) a v němž dlí nový bůh(Na)

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

263. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Před branou dvacátého věku. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Sám a sám (Xaver Dvořák)
  3. Resurrectio. (Jan Červenka)
  4. Kam jdu? (Adolf Brabec)
  5. Je ticho kolem... (Bohuslav Květ)
  6. SMÍŘENÍ S OSUDEM. (Hugo Kepka)
  7. BALLADA O ZVONU. (Bohdan Kaminský)
  8. VLASTIBOŘSKÉ ZVONY (Bohdan Kaminský)
  9. Píseň z dětských let. (František Leubner)
  10. MONOTONNÍ, STARÝ ZPĚV... (Čechoslav Ostravický)