Smečná skála.

Jan Slavomír Tomíček

Smečná skála.
Někdy rytíř mladý, divý, Na tři lepé sestry metnul zrak; A zrak, plamen ostrý, lstivý, Zplašil holubičky v lesů mrak. Vzteklá bouře duši hněte, Na kůň! v rukou luk a šípů zbraň; Spěchá, kde se kanec plete, Outlá kde se poukrývá laň. Zírá jestřáb s jasné hory, Letí za kořistí spanilou; Přes křoví a dlouhé bory Divý Lesoň spěchá za Vílou. 44 Hučí řeka po úvalu, Spiatý kde je Děčín vnadou hor; Víly plují z Labských valů, Na břehu se kryjí v stinný bor. Šípy letí nad vlnami, Na druhý břeh lovce kletba zní; V proud se metá – za děvami Zas se divoch žene v zuření. Přes spanilé vlny země Labutě tři rychle splývají; Tu se kryjí v nížin temně, Zase na horách se blýskají. Vzejdou na vrch Smečné skály – Boky páše propast hluboká; Labe v čele proudy válí – V zadu kůň a tváře divoká. 45 Skok, a bílá jedna růže K Labe vlnám se již kolotá; Za ní krásná její druže Větrem také se již míhotá. Na skalinu rytíř letí, Chechtem jeví nad kořistí soud; Spanilá tu růže třetí Za sestrama kolotá se v proud. Dvě ty jala vlna v sobě, Nade hrobem vanot ticho dul; Třetí, nejkrásnější robě, Zhůru malý ostrov pozdvihnul. Letmo rytíř v důl se vrátil, Divě chechtal se a rámě pnul; V proud se vrhá – proud ho schvátil – Nade hrobem vanot ticho dul. 46 Sirá děva převesluje Svojích sester nepokojný rov; Ještě slza v řeku pluje – Potom ve svůj sirý spěje krov. Vlna za vlnou se válí, Každá cosi nesrozumně dí; Tam však hledni na vrch skály, Křížů tré ti více napoví. 47
Básně v knize Básně:
  1. Borsa.
  2. Kapitán a jeho pes.
  3. Milada.
  4. Víra.
  5. Král Alboin.
  6. Smečná skála.
  7. Šongor a Luboň.
  8. Pramen.
  9. Jury a Jela.
  10. Ples lebek.
  11. Obležení Žatce.
  12. Jan Žižka a Prokop Holý na procházce.
  13. Na hrobě přítele Josefa Josefoviče Jungmanna.
  14. Lidský život.
  15. 1. Půda vlasti.
  16. 2. Pomlčení.
  17. 3. Hroby.
  18. 4. Služba duchů.
  19. 5. Počátek jara.
  20. 6. Políbení.
  21. 7. U potůčka.
  22. 8. Děva u trůnu.
  23. 9. Večer.
  24. 10. Sen.
  25. 11. Slovanské písně.
  26. 12. Símě a ovoce.
  27. 13. Otázky.
  28. 14. Zkvétající kraje.
  29. 15. Ku potůčku.
  30. 16. Malba.
  31. 17. Cesta na hory.
  32. 18. Jitro.
  33. 19. Změna.
  34. 20. Hudba.
  35. 21. Bůh.
  36. 22. Vzdávání díků.
  37. 23. Mé bohatství.
  38. 24. Poselství.
  39. 25. Děva.
  40. 26. Krásy a dík.
  41. 27. Socha.
  42. 28. Říše lásky.
  43. 29. Zahrada.
  44. 30. Procitnutí.
  45. 31. Výjevy Boha.
  46. 32. Stavění.
  47. 33. Žel.
  48. 34. Česká řeč.
  49. 35. Výrok živlů.
  50. 36. Mocnost času.
  51. 37. Jedna máti.
  52. 38. Omladnutí.
  53. 39. Jarní krajina.
  54. 40. Lístek.
  55. 41. K větérku.
  56. 42. Nedbání.
  57. 43. Klam.
  58. 44. Citlivka.
  59. 45. Co milejší?
  60. 46. Velení.
  61. 47. Moje lýra.
  62. 48. Věrný milovník.
  63. 49. Návrat duchů.
  64. 50. Rada.
  65. 51. Mocnost vůle.
  66. 52. Zlaté rouno.
  67. 53. Já a svět.
  68. 54. Touha.
  69. 55. Ukrytí se.
  70. 56. Podzim.
  71. 57. Smrt.
  72. 58. Mládí mé.
  73. 59. Jindy a nyní.
  74. 60. Svět a noc.
  75. 61. Cesta k nebi.
  76. 62. Převleky.
  77. 63. Starý a nový pohled.
  78. 64. Času krása.
  79. 65. První záře.
  80. 66. Zvukové přírody.
  81. 67. Déšť.
  82. 68. Slovan.
  83. 69. Vlast v minulosti.
  84. 70. Meta.
  85. 71. Po nemoci.
  86. 72. Děčín.
  87. 73. Tajemný háj.
  88. 74. Zpěv je démant tvorstva, cílem slasti;
  89. 75. Nad Slávií má se chvěla duše,
  90. 76. Krutý s osudem boj – to žití moje!
  91. 77. Země povrchek byl bludem mámen,
  92. 78. Zbožněn svými, proklet nepřátely
  93. 79. Divoch ráj ten bohumilý znítil –
  94. 80. Sejití.