CESTA

Viktor Dyk

CESTA
Loučím se. Už je čas. Loučím se. Ne má žalost. Za mnou je polojas, za mnou je malost. Silnice, pěšiny, ty přede mnou se tratí. Do které končiny se chci to ubírati? Ztrácí se domů štít, ztrácejí kostelů věže. A je-li nutno jít, tož jděme bez přítěže! Lze, abych takto žil v tom kole lsti, lži, šikan? Jdu: prostředek a cíl. Jsem poutník. Tulák. Cikán. 53 Je dojít vždycky div. Dnes kde kdo věří v divy. Leč nebudu-li živ, vy aspoň buďte živi! 54