II. NOC ÚNOROVÁ

Viktor Dyk

II.
NOC ÚNOROVÁ
To není jaro. Záclony jen cíp je odsunut. Leč je to jako slib. Ne ještě jaro; ale noci van má vlažný přízvuk: srdce dokořán. Čas klíčení; vše život, pohyb, hlasy. Svůj klobouk snímáš a jdeš prostovlasý, té první jara předzvěsti bys vydal sny neklidné, jež přes zimu jsi hlídal.
Básně v knize Anebo:
  1. POHÁDKA Z ROKU 1912
  2. NERVOSNÍ PÍSEŇ ROKU 1913
  3. V DNECH NEJISTÝCH...
  4. POTULNÝ PROROK
  5. JEREMIÁŠ
  6. BEZ NÁZVU
  7. POHÁDKA Z ROKU 1915
  8. KRUTÝ DAR
  9. PROMENÁDA DIOGÉNOVA
  10. 1915
  11. DOJEM
  12. KRAJINA
  13. VÝKŘIK
  14. SMÍCH
  15. OTEVŘENÉ OKNO
  16. SEN
  17. PTÁKU V KLECI
  18. CESTA
  19. EPILOG
  20. SCHLEMIHL
  21. ZTRACENÉ ILLUSE
  22. MÁJOVÁ IDYLLA
  23. NA HROB NEZNÁMÉHO
  24. POZDRAV NA CESTU
  25. POZDRAV NA JINÝ BŘEH
  26. ANEBO
  27. ODPOVĚĎ NEZNÁMÉMU
  28. APOSTROFA
  29. JÁ BYL JSEM SMUTNÝ
  30. I. NOC NOVOROČNÍ
  31. II. NOC ÚNOROVÁ
  32. TO JE TA VYVOLENÁ ZEMĚ...
  33. CESTOU PODÉL POTOKA