VIII. STARÝ ZAHRADNÍK.

František Ladislav Čelakovský

VIII.
STARÝ ZAHRADNÍK.

Starý zahradníček Mladičkou dceru má: Komuž on, můj bože, To děvče odchová? Každý v podivení Její krásu vidí, A však divu není, Že se nepřediví. Viděl jsem ji jednou, Z okýnka vykoukla, Jakoby se růže Z poupátka vyloupla. Pověz ty nám, pověz, Starý zahradníčku, Kdes vzal ten drahý květ, Tu krásnou růžičku? 17 „Sám jsem ji o sobě Na jaře štěpoval, A ze všeho kvítí Nejvíc opatroval.“ Vy milé matičky Dcerušky vezměte, S nimi k zahradníku Starému dojděte. Dejte je u něho Na jaře štěpovat; Což vám někdy budou Mládenci děkovat. 18