XXIX. NEBLAHÉ SEJITÍ.

František Ladislav Čelakovský

XXIX.
NEBLAHÉ SEJITÍ.

Žala Zuzka u lesíčku, Jel tudy pán na koníčku: Však to nebyl žádný pán, Ale byl to milý sám. „Zelenej se rozmarýnko! Rozvesel se, má panenko, Z vojny jede milý tvůj, V ňádra oči nesklopuj.“ „„Zelenej se na hrob kvítí, Srdce moje bolest cítí! Tři léta jsem čekala, Milého nedočkala.““ 58 „Cos tu, milá, dělávala, Pro mne-li jsi plakávala? Že uvadnul z růže květ, Pro který mne těšil svět.“ „„Co jsem smutná dělávala? S větříčkem jsem vzdychávala, A s rosičkou plakávala; Lásku jsem vyplakala, Jinému se dostala.““ 59