XLV. ČESKÝ SEDLÁK.

František Ladislav Čelakovský

XLV.
ČESKÝ SEDLÁK.

Ty český sedláčku, Vychytralý ptáčku! Po zpěvu, po peřípeří, BlázenBlázen, kdo ti věří. Sedlák jde z hospody, Cesta mu nestačí; Když přijde před pána, Což je hned jinačí. Škrabe se za uchem, Potírá si čelo, Jakby půl dušičky Z něho vyletělo. 83 „Jemnost pan’-tatínku! Letos není loni – Já řku.... toto vono.... Bída nouzi honí.“ Před pánem stejská si, Za vraty vejská si, – Strčil urozenost S rozumem do kapsy. 84