XXI. DÍVČINA JAK DOBRÁ HODINA.

František Ladislav Čelakovský

XXI.
DÍVČINA JAK DOBRÁ HODINA.

Oč jsem prosil, Bůh mi dal, Milou přeupřímnou, Z pouhé lásky srdce by Rozdělila se mnou: Ach, to je vám dívčina Jako dobrá hodina! Dám-li se do skákání, Hupky za mnou skáče; Uroním-li slzičku, Hned mi k vůli pláče: Ach, to je vám dívčina Jako dobrá hodina! Jestliže ji požádám Někdy o hubičku – Říká: vem si třeba pět, Jsou tvoje, Jeníčku! Ach, to je vám dívčina Jako dobrá hodina! 45 Ondyno jsme v poledne Pod lesíčkem stáli, Modráčkové oči se Sladce na mne smály: Ach, to je vám dívčina Jako dobrá hodina! Já řku: hle, již měsíček Skryl se mezi mraky – Ona hned přisvědčila: „A hvězdičky taky.“ Ach, to je vám dívčina Jako dobrá hodina! Otčenášek v kostele Za mne odříkává, A teprva zdrávasek Pro sebe nechává: Ach, to je vám dívčina Jako dobrá hodina! Nech moje štěstí mine, Kudy noha kráčí; Nech mi v poli se rodí Trní a bodláčí: Opustím-li dívčinu Jako dobrou hodinu! 46