XII. DÁREK Z POUTI.

František Ladislav Čelakovský

XII.
DÁREK Z POUTI.

Na Svaté Hoře Přál bych si, bože, Býti kostelníkem, Třeba i zvoníkem Jenom jeden měsíc; Z daleka, široka Přichází do roka Krásných tam děvčátek Kolik tisíc. Byla tam, byla Taky má milá, Včera se vrátila, Pouti nakoupila Skoro v každém krámu; Bratrům růženečky, Sestrám obrázečky, Ale mně srdýčko Z marcipánu. 28 Vezmu dva česká, Půjdu do města, Pozlátka nakoupím, Srdéčko polepím, Dám k němu ceduličku: „Toto je památka Hezkého děvčátka!“ Potom si ji připnu Na klobouk za kytičku. 29