RÁNO V ÚNORU

Viktor Dyk

RÁNO V ÚNORU
Naslouchám vzdálenému hluku, vzdálený život hladím hebce. A dítě vede kamsi slepce, podávajíc mu útlou ruku. Nevidí slepec tvarů, tváří, nevidí věcí lad a lesk. A přece nepocítí stesk: má v srdci cosi jako záři. Kam vedeš asi slepce, dítě? Do rašení a do rozpuku, že do jara už není dlouho? Kam asi vedeš slepce, touho? Tep srdce milionů cítě naslouchám vzdálenému hluku. 49
Básně v knize Okno:
  1. BABÍ LÉTO
  2. EPIGRAM
  3. MEZI ČETBOU...
  4. MLHA NA HORÁCH
  5. * * *
  6. NENIE NA MRTVÉHO VRABCE
  7. JEŽÍŠEK V CHUDÉ VSI
  8. ÚSMĚV
  9. JE-LI VŠE VZDÁLENO...
  10. ZA KRÁSNÉ JARNÍ NOCI...
  11. MATHIEU
  12. DEN DNI SE NEROVNÁ
  13. OKNO
  14. OHEŇ
  15. PÍSEŇ
  16. MOUDROST
  17. PO TMĚ SE STESKLO MI...
  18. PRŠELO CELÝ DEN
  19. RÁNO V ÚNORU
  20. K VRAHU MLUVÍ KAPKY SE STŘECH PADAJÍCÍ
  21. POCHODEM HUSÍM
  22. PROSEBNÝ ZPĚV VYHNANCŮ K PANENCE MARII VE FOURVIÈRES
  23. NOCTURNO
  24. ZAPŘENÍ SV. PETRA
  25. A NEZAPÍRÁM
  26. PAPRSEK SLUNCE
  27. STARÝ PORTRÉT TICHÉ GALERIE
  28. HOVOŘÍ DUŠE
  29. NESMÍŠ SOBĚ MYSLIT
  30. RANNÍ VÍTR
  31. ZLÁ A DOBRÁ PANÍ
  32. ZEMĚ MLUVÍ
  33. ZÁVĚR