V komoře rezaví po něm už zbraně.

Viktor Dyk

V komoře rezaví po něm už zbraně. V komoře rezaví po něm už zbraně.
 Ptáci se nevrací do prázdných hnizd. Na štíhlých topolech, v mdlém smutku pláně sežloutl, povadl každičký list. – Každičký list! – Dvůr teď je zakletý, všechno tu čeká. Pes v budce schoulen je, nechce se hnout. Jen černá kočka, ta síněmi těká, v očích má jizlivých poslední soud. – Nejhorší soud! – Po žluté trávě kol potoka kráčí stařečků šedivých utichlý pár. Matka, ta rukama láme vždy k pláči, a otec kývá jen, vyhas’ už žár. Bez konce zmar. 15 A všichni čekají: jestli se vrátí! Les jak se rozšumí, rozštěká pes! Všechno jak procitne, co chtělo spáti! Slunce se rozzáří, zaplaší děs, šílený děs! Však matka ruce své do prázdna vzpíná a otec hlavou svou lítostně kývá. Nikdy už, nikdy už neuzří syna, nikdy už nebude, jak bylo dřív. Nad štíhlým topolem černá se mrak. A kočka plíží se, jizlivý zrak, vítězný zrak! 16
Básně v knize Síla života:
  1. Jdou chlady nocí, jdou chlady dní,
  2. Zlomil jsem hůl nad sebou samým.
  3. Z polí se to temně kouří.
  4. Sešli se. Noc již. Pozdní chvíle.
  5. Dnes mi to pověděly květiny,
  6. Ah, jak je smutný bledý markrabí!
  7. Dláždění deštěm se lesklo.
  8. V komoře rezaví po něm už zbraně.
  9. Tož vše už dal bych bez hlesu a rád,
  10. Plíží se večery, plíží se teskna...
  11. Už unavena schoulila se touha,
  12. A vše je mdlé a není naděje.
  13. Měl jsem rudý karafiát,
  14. Jak vítr vane,
  15. Poplašně zvoní ve vsi ještě zvon.
  16. Jsou všechny formy rozbity.
  17. Kdes za horami leží boží svět,
  18. Noc, noc mdle kolíbá slaboučký den,
  19. Už pátý měsíc obléhali jsme
  20. Mých neuposlechli jste rozkazů,
  21. Dnes slunce žhne... až bolí z toho oči.
  22. Má Paní, nejkrasší, již celý kosmos chová,
  23. Když touhu svou jsem hodil psům,
  24. Smutnější vítr v smutnější les vál
  25. Vy, pane, blouznílku, žár máte v očích svých,
  26. A klidno vše, a uspán kraj,
  27. Vždy časně ráno smutna vstanu
  28. Mí služebníci, ti mně nevěří,
  29. A přišla zas a byla trochu mdlou,
  30. Včera jsme brali Boha nadarmo.