ÓDA KU CHVÁLE VÝSTAVNÍHO VÝBORU.

Josef Lukavský

ÓDA KU CHVÁLE
VÝSTAVNÍHO VÝBORU.

Já, pidimužík z prachu všedních ulic, kde Vaše Oko nikdy nespočine, bard bídy, revolt, smutků, odříkání, svou Muzu vzývám a svou lyru ladím, bych píseň slávy o Vás mohl zpívat. Ó, Pyšní, Hrdí, Moudří, Neomylní s Olympu svého Uši svoje skloňte, by moje píseň o Ně zavadila a mohla vniknout do Vašeho Mozku, bájného Centra důmyslu a práce... Perutná pověst letí všemi kraji, přes hory, doly, přes lesy i moře, že Moudrost věku ve Vás vtělena je a Vaším Duchem že je signováno, co na výstavě večer dal i ráno, i to, co kryjí budoucnosti taje. 5 Že Vaše Hlavy všecko inspirují ve jménu Krásy, vkusu, umělecky, problémy snadno loupáte jak pecky, že s úžasem Vás lidé pozorují... Ó, Slavní, vzpučivší na vetchém slovanském kmeni. S kapkami mízy dávných Markomanů, vladaři Hippodromu, Toboganu, Skluzavky, Akvaria, Říše Plazů, Velicí Aranžeři Korsa Smutku s potoky krve pro Národní tryznu, gigantická je věru Vaše práce na banketech, hostinách, cerklech Dneška, že ani Zítřek zcela nepochopí, proč k nebesům Jste pozvedli svá kopí, proč tolik pro svůj národ pracujete, proč v potu tváři s osudem se rvete, proč o vavřínech a medailích sníte, proč německy i česky hovoříte, proč k vysokým Jste tolik ponížení, proč k malým lidem ve Vás lásky není, proč tisíce na zbytečnosti máte a dělníkům plat slušný nedáváte, proč kapsu za mozek Jste vyměnili a všecku českou hrdost dobře skryli, Mocní a Hrdí a Moudří a Pyšní, jimž ódu zpívá bohém hladovící, Krvavý bard. 6