HRADBY PADNOU!

HRADBY PADNOU!
Na tu hradbu, která tisícletí muže, ženy, děti věznila, nenadálá, přísná pomsta letí – v základech se chvěje bastilla... Kdo byl vězněm, trhá pouto kleté, hlavu vzhůru, ruku svírá v pěst, na stráž přísně volá: „Otevřete, půjdem ze bran v sítě volných cest!“ Jericha jak dobývali židé za dob Mojžíšova zákona – tak jdou nyní v modrých bluzách lidé... Která moc jich sílu překoná? Žádné zdivo hradeb, příkop žádný, ani pušek hlavně nabité! Ne král – lid je nyní samovládný – marně v jeho řady míříte!... 48 Padly hradby, vešli do Jericha židé bez boje, než minul den – my zas, na něž vaše shlíží pýcha, volni vyjdem z Jericha zdí ven! 6. XI. 1905.
49