Ó, přijď již – přijď, ó tichá bolesti,

Fanda Šimková-Uzlová

Ó, přijď již – přijď, ó tichá bolesti, Ó, přijď již – přijď, ó tichá bolesti,
 ať dravý proud ten hruď mi nedrásá, jsem žít tu – povinna. Přijď, rozlívej se v teskném zášeří a v podvečeru zimy duší mou. – Pak mohu žít a mohu pracovat. Však hynu zhoubným, náhlým prouděním té žhavé lávy – kruté bolesti – v níž tonouc, nemám sil se zachytit. Ta břehy rve a trhá s sebou vše, a plod té trýzně – pustá beznaděj. ___
Básně v knize Výběr z pozůstalých prací Fandy Šimkové-Uzlové:
  1. Ba k čemu vše, když smrť vždy na nás čeká,
  2. Myšlenka je mně modlitbou,
  3. Umím tak milovat,
  4. Já cítím tak hořce, jak smutno tu bude,
  5. Mně úzko je, trudno a teskno
  6. „Dokončit myšlenku“ tak často
  7. Proč vše se ztrácí a
  8. Lásko! jak mám já vzývati tebe?
  9. Tak mi, duše moje, často připadá
  10. Smutku můj, druhu můj,
  11. Jak je, když dech to tají
  12. Já často soumraku ve zášeří,
  13. „Hrdě, hrdě, nevšímavě
  14. Horečně prsty po strunách mi jezdí –
  15. Smějte se mi všichni,
  16. A připadám si jako břečťan malý
  17. Že ráda mám ten podzim šedý,
  18. Trudy a smutky, kdo mne zaslíbil vám?
  19. Touha, touha, touha je
  20. Ne, nikoho tam není nad oblaky,
  21. Jakýsi balvan tíží nám hruď,
  22. Ó tóny, tóny, tajuplně květy,
  23. Osude krutý, tragiko žití,
  24. Ó, přijď již – přijď, ó tichá bolesti,
  25. Znát vášně duše – to je stokrát žíti –
  26. Jsme otroci my – pouzí otroci;