***   Vichr pěl nám kdysi žal svůj v lese tichém,

Julius Skarlandt

***

Vichr pěl nám kdysi žal svůj v lese tichém, Vichr pěl nám kdysi žal svůj v lese tichém,
 a my odvěť dali bezstarostným smíchem. Lkal nám tenkrát – zuřil – zoufal pustým běsem – a my zpívali jsme cestou temným lesem. Pak jsme životem šli. Zpívali si taky. – Nezřeli jsme tehdy, nad námi že mraky, mraky těžké, černé, na nebi že visí, že se radost naše se slzami smísí. – – A hle – konec přišel! – Přišel žaluplný, vplet nám do koruny ostré růží trny. – Zbodaly nás v hlavy – zbodaly v nás duši. – – Beznadějně šli jsme pustou, prázdnou hluší. – Vichr hnal se kolem. Smál se, výskal, plakal. Snad byl šťasten. Smíchem tím nás k sobě lákal. Prosili jsme, na svá by nás pojal křídla v jiné zanes’ světy – v smavá štěstí sídla – – Prosili jsme, lkali. Spínali jsme ruce. Zachechtal se divě. – Zanechal nás v muce. – Vztekle hnal se na nás – zahřměl mraky všemi. – – – A my uděšeni choulili se k zemi. – – 32 Anně Arlandové.
Básně v knize Podzimní melodie:
  1. Můj Kristus.
  2. ***   Je tichá noc. – Zsinalý měsíc ze mraků
  3. Smrt.
  4. Improvisace.
  5. ***   Nebe je plno mračen
  6. Intimní sloky.
  7. Sentimentální ballada.
  8. Západ.
  9. Nokturno.
  10. ***   Má krásko bledá
  11. ***   V Tvých očích nezřel jsem blesk – vyšlehující z žáru.
  12. Píseň.
  13. Podzimní večer.
  14. Píseň.
  15. Těžké sny.
  16. Zakletý kraj.
  17. Píseň Noci.
  18. ***   Tož díky Vám, Vy paní milostivá,
  19. ***   Vychladl žár a vychladlo léto.
  20. ***   Z černých mlh nám rubáš spřádá
  21. ***   Mé chmurné, teskné Nálady,
  22. Stmívá se...
  23. ***   Do samoty mých zlých a zádumčivých dní
  24. Spleen.
  25. ***   Vše rozbito – a vše je ztroskotáno!
  26. ***   Vichr pěl nám kdysi žal svůj v lese tichém,
  27. ***   Za řekou ve skalách vítr se divoce, vztekle smál –
  28. Konec léta.
  29. ***   Stříbrná hladina – leknínu květy,
  30. ***   Až nám slunko v žití našem naposledy zahoří,
  31. ***   Modravé luny paprsky
  32. ***   Z těch vášnivých i rozbouřených chvil
  33. Na pólu duše.
  34. ***   Mých sluncí vyhas’ palný žár.
  35. V hodině půlnoční.
  36. ***   – – A plíživě přijde chvíle má poslední.