LESNÍ IDYLKY

A. K. Buk

LESNÍ IDYLKY
Stín se sklání na hory, les se v soumrak halí, na palouku tancují trpaslíci malí....malí... Zpívají si písničky jemné jejich hlásky, sskupili se náhle teď kolem zlatovlásky. A víla jim povídá báje všelijaké; pojďte, pojďte rychle k nimnim, poslechneme také... *** Zpod hříbečku pod břízou vyšel trpaslíček... Nyní ještě shání sen s ospalých si víček. Podívá se na ten svět, co se to tam děje: kmotr pavouk až na zem slét’ krom obyčeje... 46 Muchomůrka růžnou líc k veselosti ladí, vánek bílý břízy kmen z polehounka hladí... Kapradiny hned se ptá, ona na to praví: „Zříš ty ohně na horách, chasy bujné davy? Svatojánský večer je... Přijdou hledat léky, proto dnes se šatí les v nejkrasší své vděky...“ Zalez’ v hříbek trpaslík, zlost měl na ty doby. – I v té lesů samotě hloupý svět ho zlobí... *** To„To byl křik, to vám byl shon! Ještě teď se třesu... A tu zprávu čerstvou hned kmotřičko vám nesu!“ Tak povídal malý hřib k muchomůrce rudé: „Z toho ještě válka as u medáků bude... Šlo vám deset medáků do lesního stínu, 47 aby z malých kalíšků pili medovinu. Medáková seděla nebylo s ní řeči... Za to ale k půlnoci stokrát křik byl větší... Pil pan medák přespříliš, očka jen mu hrála. Kolik pil, to na proužcích paní spočítala... To byl křik, to vám byl shon, stonek se mi třese... – – – – – – – – – – S pánembohem – válka as bude v celém lese...lese...“ Květen 1909.
48