KRÁSKA.

Petr Bezruč

KRÁSKA.
V štít mne steré zdvihly ruce a já jsem se díval po ní, tak jak hleděl Cimbrů vůdce, když přeskočil devět koní. Sláva není zlato! Prudce sjelo se rtů a smích zvoní. Kráska zří jak Cimbrů vůdce, když přeskočil devět koní. 8