SEDMDESÁTKA.

Petr Bezruč

SEDMDESÁTKA.
Kdy vzpomněli jsme čtyrycítky? Jest víno v číši kypící, kdy těší nás přátelské pitky a úsměv sličném na líci. Jak břeskně zní lyra zvučící, jak zvoní verš i litý rým, jak bijí Boží bojovníci, jak sladký usmívá se Krym! Pak padesátka! Vonný sytý s haluzí dolů hledí plod: strom košatý a rozložitý žeň zlatou střásá na národ. Ach šedesátka! V desky bije, tak jak umělec antický, figury naší historie: Hus, Žižka, Amos, Chelčický! V desítce sedmé tepe, káře, cejch fariseům rozdává: vzal hůl na zloděje, vladaře a bije hlava – nehlava. 34 A osmdesát? Čert vem chválu, čert vezmi všecky oslavy: však figuru tesanou v skálu lid jedním křikem pozdraví! 35