JEŠTĚ PADESÁTKA.

Petr Bezruč

JEŠTĚ PADESÁTKA.
Co ti máme k svátku přát, lidé prostí? Žij jich ještě padesát národu, jemuž jsi svat, každému, kdož má tě rád, ku radosti! Jak’s ohnivou lyrou vlád za mladosti, ctěn, milován každým snad, tak zdráv buď nám tisíckrát, když vlas sivý bude vlát do starosti! V prvním šiku pravdy haj, hotov k ráně, zlatou strunou svítě v kraj, kmetům v leden, mladým v máj, kazatel a vozataj lidu Páně! 31 Vzletne Fenix vnukům nad dědů kosti? Drahou tou se bude brát, kde’s šel před ním prorok – brat světlou stopou jedenkrát v minulosti. Dokud oheň kmene plát, vzácný hosti, bude z našich dlouhých řad, hřmět bude tvých veršů spád, Gigant – maják budeš stát do věčnosti! 32