Na básníka Záleského.
František Hajniš
Básně v knize Kopřivy:
- Vyznání mé víry.
- Nápis na nápisy.
- Na pana z Jeleního.
- Na doktora Kmeta.
- Dobrá rada lecjakému otci.
- Smutek manželů.
- Napomenutí.
- Na lakomce Škrtila.
- Na toho samého.
- Dobrá rada.
- Na pana správce Šidila.
- Na skutečný nápis jistého krámu.
- Na starého marnílka.
- Na toho samého.
- Na některé z českých herců.
- Na některé z českých hereček.
- Na Bumbálka.
- Dlouhé uši, krátké uši.
- Na ty, kteří tak na zvané „štechery“ v oku nosí.
- Na zpytatele starožitností Haraburdu.
- Na kronikáře Dloubala.
- Rozmluva mezi dvěma lichváři.
- Na Truldu.
- Na básníka Záleského.
- Podivný obchod v kůži.
- Nápis na nápis.
- Na ourodného skladatele taneční hudby.
- Na básníka Kaňhala.
- Na toho samého.
- Na podobiznu básníka Pošetilce.
- Na podobiznu toho samého.
- Na básníka Klopotila.
- Na básníka Miloráda Kubu.
- Na kněhkupce, kněhnakladatele, a ostatní přátele básníků a spisovatelů.
- Poesie a prosa.
- Na milovníky přísné časomíry.
- Navedení k utvoření distich.
- Na veršotepce a rymohonce, aneb: Podivná a ponaučná historie o jistém myslivci a jeho psu.
- Na šviháky a fifleny.
- Na básníky slaďounkých a krvolačných básní.
- Proč se nápisy na dámy nedaří.
- Na některé z těchto nápisů.
- Na skladatele nápisů.
- Ukončení nápisů.
- I. Ach! Ach! Ach!
- II. Na důkaz, že, co pod sluncem, všechno zhyne,
- III. Dokud živ byl, opíjel se,
- IV. Zde, kde vůkol mrtvý vane puch,
- V. Jinému kdo jámu kopá, padne do ní sám;
- VI. Rodem z nové Cerekvice,
- VII. Květla růže, růžička
- VIII. Leží zde Vrtílek, obecní to posel,
- IX. Tento skvostně vytesaný kámen
- X. Zde leží kovářovic Anna,
- XI. Na dva manžele.
- XII. „Není tu, kdožby můj smutek popsal!
- XII. Náhrobní nápis, jakýž by si mnohý z laskavých čtenářů přál.
- I. Srdce víru potřebuje,
- II. Nezávidiž jiným štěstí,
- III. Ať i slávu vydobyl jsi velkú,
- IV. Od věcí, jichž nelze tobě míti,
- V. Studené-li jím neb piju,
- VI. Karty jakkoliv míchejte,
- VII. Svět že dal vzdělání tobě,
- VIII. A nemůžeš-li udat hanu,
- IX. Nadarmo se rmoutíš, brachu milý!
- X. Když jsem viděl velkých mužů díla,
- XI. A kdybys chtěl za všechna dobrodiní
- XII. Že se s námi svět náš točí,
- XIII. Pro každou víru, každé místo, každý čas,
- XIV. Nedivte se, že váš starý děd
- XV. Kdyby nástupci lze bylo tam začíti,
- XVI. Važte si pozemských statků,
- XVII. Věz, že každé přísloví
- XVIII. Věz pak, že ti pravdu a ne zřídka
- XIX. Ať pak to neb ono přísloví
- XX. Jeť na světě tolik nešlechetníků,
- XXI. Cnost, která pohlíží vůkol sebe,
- XXII. Nenaříkej, tebe že až posud
- XXIII. Nestěžuj si, milý brachu!
- XXIV. Kdo si jakés viny jesti vědomý,
- XXV. Dokud trestem nezmyl jsi svou vinu,
- XXVI. Nejutěšenější kvítko,
- XXVII. Nezdá se podobné k víře,
- XXVIII. Dále, milý synu, věř,
- XXIX. Pozoruj matinkou včelku,
- XXX. Kdo přecpává vědomostmi hlavu,
- XXXI. Čím více po všech zemích všude,
- XXXII. Čím plnější jsou školní lavice,
- XXXIII. Povahu-li chceš posoudit nízkých lidstva tříd,
- XXIV. Všechna bída, všechna psota
- XXXV. Kdo se jiným v prachu koří,
- XXXVI. Skřivan v hlučném plesu,
- XXXVII. Orel v slunce zírá,
- XXXVIII. Věř mi, brachu! beze tření
- XXXIX. Nepohrdej ani kamenem,
- XXXX. Dále kámen, ač i němý,
- Andulička a Matěj, čili Matěj a Andulička.
- Odbytý ženich.
- Výstraha pro falešné panny.
- Chvalozpěv na spaní.
- Upřímná rada.
- Nouze a bída.
- Čechů chvála.
- Smutek a útěcha.
- Píseň o pivě.
- Káva a pivo.
- Píseň o starých časech.
- Mokřínský zámek.
- Chvála šalandy.
- Fintílek.
- Píseň o dvou vesnicích.
- Napověda.
- Divadelní herec.
- Redaktorovo trápení.
- Zvyk – náš tyran.
- Chvála tance.
- Rada starým mládencům
- Kýž do toho tisíc hromů!
- Bědování měsíce.
- Nářek husy.
- Zde se zvoní.
- Moudrost formanova.
- Čtvero časů v roce, aneb: Každá věc má kolikeré strany.
- Ohnivá jeskyně.
- Ohnivá jeskyně.
- Sen.
- Souchotiny, aneb: Láska jej usmrtila.