Nad modravými lesy

Karel Babánek

Nad modravými lesy Nad modravými lesy
růžová svítá zář, z mlh jarních nad jezerem jak zřel bych bledou tvář.
Tvář bledá, rety němé, ve tváři tajný bol, a oči plné lásky zří v modré stíny kol. Nad krajem růžový se májový budí den, a mlhy rozplývají jak lehký k ránu sen. A celý kraj tu leží pod jejich závojem, tvář bledá objímá jej tesklivým pohledem. A v očích slzy lásky zří dlouho v modrou dál, a mizí, rozplývá se – mé srdce svírá žal. 25 Jak vlny osením po tobě hrají mé vzpomínky o touhy rodný kraji.... Sv. Čech.