Jaltský chrámek.

Adolf Heyduk

Na výšině v hájku cypřišovém čtyřhlavý si kostelíček sed’, s štíhlou věží, se zeleným krovem... sotva tak chán Girej sobě ved’, nežli v poutech lásky s vděku slovem u spanilé Polky zvad’ a zbled’. Na koruně, temeno jíž zdobí, dvojramenný zvedá se mu kříž, pyšně zírá na hrdinů hroby, na Gireje dávno padlou říš, jehož sláva, hvězda vrátké doby, nad Pontem se nezaleskne již! Zvonek s věže prostou píseň zpívá, milou sice, ale smutnou přec, starý cypřiš černou hlavou kývá, drobných druhů snivý praotec; k jabloni se tulí réva tklivá, a proud šepce: Tec, má slzo, tec! Ba, mně zdá se, že i topol tmavý, i ty sosny – v úcty vážný znak – i těch temných oliv stinné davy, i ten mandloň, cesty blíž jenž stál, i ty lodi – úctou kloní hlavy, i Čatyrdák, chmurný horstva král.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zasmušilý, čarovábný, zimný, klenba, clona, táborský, šerý, bájný, arkáda, řasný

91. báseň z celkových 185

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 2. Ještě jednou jen, (Václav Bolemír Nebeský)
  2. SATANELA. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Zlatá Koruna. (Otakar Mokrý)
  4. PRACHATICKÝ DÓM. (Otakar Mokrý)
  5. Nad Balkánem. (Václav Šolc)
  6. REGINA ISOLANOVÁ. (Otakar Červinka)
  7. II. V kostnickém chrámu moře světel hoří; (Karel Kučera)
  8. Dva průvody. (Otakar Mokrý)
  9. Farář. (Emanuel z Čenkova)
  10. Týnskému chrámu. (Otakar Mokrý)