Jaltský chrámek.

Adolf Heyduk

Jaltský chrámek.
Na výšině v hájku cypřišovém čtyřhlavý si kostelíček sed’, s štíhlou věží, se zeleným krovem... sotva tak chán Girej sobě ved’, nežli v poutech lásky s vděku slovem u spanilé Polky zvad’ a zbled’. Na koruně, temeno jíž zdobí, dvojramenný zvedá se mu kříž, pyšně zírá na hrdinů hroby, na Gireje dávno padlou říš, jehož sláva, hvězda vrátké doby, nad Pontem se nezaleskne již! Zvonek s věže prostou píseň zpívá, milou sice, ale smutnou přec, starý cypřiš černou hlavou kývá, drobných druhů snivý praotec; k jabloni se tulí réva tklivá, a proud šepce: Tec, má slzo, tec! 60 Ba, mně zdá se, že i topol tmavý, i ty sosny – v úcty vážný znak – i těch temných oliv stinné davy, i ten mandloň, cesty blíž jenž stál, i ty lodi – úctou kloní hlavy, i Čatyrdák, chmurný horstva král. 61
Básně v knize Z pouti na Kavkaz (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 30):
  1. Chci hledat zapomenutí.
  2. U moře.
  3. Na lodi.
  4. Moře při červáncích.
  5. Obraz nebes.
  6. Jitro na moři.
  7. Na přídě.
  8. Vábení.
  9. U večer.
  10. Bouře na moři, bouře v duši.
  11. V bouři.
  12. Příchod lodilomu.
  13. Lodilom.
  14. Neklidné moře.
  15. Smír.
  16. Bez cíle.
  17. Dar na úkoj.
  18. V útiší.
  19. Domluva.
  20. Potápěči.
  21. Moře v snech.
  22. Vzpomínka.
  23. Motýl.
  24. Klid.
  25. Racek.
  26. Nikdy.
  27. Dvojí písmo.
  28. Známá melodie.
  29. Večerní plavba.
  30. Trosky chrámu.
  31. Jalta.
  32. Jaltský chrámek.
  33. Mlč!
  34. Ticho.
  35. Svatvečer.
  36. Sebastopol.
  37. Ráno na Cemešské dolině.
  38. Komunisté Čufut-Kalští.
  39. Pasák.
  40. Mladý báťuška.
  41. V české dědině na Kavkaze.
  42. U velkého kurhanu.
  43. Podzimní noci v Cemešské dolině na Kavkaze.