Klid.

Adolf Heyduk

Klid.
Tak líbezně i mile tak to slunce nad mořem se jeví, jak v besídce by junův zrak zřel do modrého oka děvy! – Jak čarodějně na mne zříš, ó moře, nivo s nebe spadlá, a klidno jsi jak srdce, když se boží ruka na ně kladla. Tak nikdy jsem tě neviděl všech prosté vln a bouřných trudů, však vím, až znikne žití žel, že též tak klidně spáti budu! 50