Ráno na Cemešské dolině.

Adolf Heyduk

Ráno na Cemešské dolině.
Všude ticho, s modlitbou jen ranní oddychují stromy kol a keře... Mlhy se tratí; na Marchotské stráni kos se ozval, žárliv na soupeře, že jej réva, jež se k dubu vzpjala, drobným hroznem dříve na hod zvala. Po cestě, kraj bohatýrských hrobů, jede trojka; z dálky zvonek zvoní na duze, kde visí pro ozdobu; slyš ten temný dusot malých koní, již se k dvorci blíží stále více, jeden přes druhého frkajíce. Od moře se vody safír blýská, na korábech drobné vlají vlajky, na hor ňadrech probouzí se víska, z pastviny pak zvuk zní balalajky snivě tak a truchle, že se v hrudi tužba po vzlétnutí k nebi budí. 69 V tom podále na habrové houšti, na něž sedla hrdlička si šedá, jako střela dravý pták se spouští, a jak šíp zas v oblaky se zvedá; již svou kořist stih’... Viz, jak se třese! Víš-li, kam ji dravec žití nese? Nuže, nech té tužby v ňadrech vzňaté, letem nezanecháš v nebi stopy, jenom na té půdě vlasti svaté, již probodlo tisíceré kopí křivdy nájezdníků, vrahů práva; k ní se vrať, v ní tvá buď smrt i sláva! 70
Básně v knize Z pouti na Kavkaz (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 30):
  1. Chci hledat zapomenutí.
  2. U moře.
  3. Na lodi.
  4. Moře při červáncích.
  5. Obraz nebes.
  6. Jitro na moři.
  7. Na přídě.
  8. Vábení.
  9. U večer.
  10. Bouře na moři, bouře v duši.
  11. V bouři.
  12. Příchod lodilomu.
  13. Lodilom.
  14. Neklidné moře.
  15. Smír.
  16. Bez cíle.
  17. Dar na úkoj.
  18. V útiší.
  19. Domluva.
  20. Potápěči.
  21. Moře v snech.
  22. Vzpomínka.
  23. Motýl.
  24. Klid.
  25. Racek.
  26. Nikdy.
  27. Dvojí písmo.
  28. Známá melodie.
  29. Večerní plavba.
  30. Trosky chrámu.
  31. Jalta.
  32. Jaltský chrámek.
  33. Mlč!
  34. Ticho.
  35. Svatvečer.
  36. Sebastopol.
  37. Ráno na Cemešské dolině.
  38. Komunisté Čufut-Kalští.
  39. Pasák.
  40. Mladý báťuška.
  41. V české dědině na Kavkaze.
  42. U velkého kurhanu.
  43. Podzimní noci v Cemešské dolině na Kavkaze.