Dar na úkoj.

Adolf Heyduk

Dar na úkoj.
Bouř utichla; dál zvolna loď se plaví, vln tlum se tříští o kovový broj, jich bílá pěna v krůpěje se taví, a kolem delfín prohání se hravý, a vzlétá bílých racků plachý roj. Vše klidno zas! Ó divů plné moře, teď chtěl bych znáti tajemný tvůj sen! Či nesníš snad a blíž se dereš k hoře, jež hrdou kněžkou vstává na obzoře a sdílně poslouchá tvůj pláč a sten? Chceš klidu mít snad u nohou té hory, jež hrdě hlavu týčí do nebes, či chceš ji vyzraditi, Ponte chorý, svých ňader jarní záchvaty a spory a touhu, jak bys vzhůru k ní se vznes’? 39 Té nestihneš, nechť stokráte se vzpruží lvů úslužných ti odvážlivý skok, s ní blankyt dávno milostně se druží, buď rád, že s nebes červánkových růží dar pověčný ti vrhá ve vln tok. – 40
Básně v knize Z pouti na Kavkaz (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 30):
  1. Chci hledat zapomenutí.
  2. U moře.
  3. Na lodi.
  4. Moře při červáncích.
  5. Obraz nebes.
  6. Jitro na moři.
  7. Na přídě.
  8. Vábení.
  9. U večer.
  10. Bouře na moři, bouře v duši.
  11. V bouři.
  12. Příchod lodilomu.
  13. Lodilom.
  14. Neklidné moře.
  15. Smír.
  16. Bez cíle.
  17. Dar na úkoj.
  18. V útiší.
  19. Domluva.
  20. Potápěči.
  21. Moře v snech.
  22. Vzpomínka.
  23. Motýl.
  24. Klid.
  25. Racek.
  26. Nikdy.
  27. Dvojí písmo.
  28. Známá melodie.
  29. Večerní plavba.
  30. Trosky chrámu.
  31. Jalta.
  32. Jaltský chrámek.
  33. Mlč!
  34. Ticho.
  35. Svatvečer.
  36. Sebastopol.
  37. Ráno na Cemešské dolině.
  38. Komunisté Čufut-Kalští.
  39. Pasák.
  40. Mladý báťuška.
  41. V české dědině na Kavkaze.
  42. U velkého kurhanu.
  43. Podzimní noci v Cemešské dolině na Kavkaze.