Lodilom.

Adolf Heyduk

Lodilom.
Loď rozbita je; do kajut vod příval burášem je vsut, už ani s nasazením žití nic nelze plavcům zachrániti. Je marno modlit se i lát; jak pýr je stožár v moře svát, a v troskách do zlícených proudů je hnáno všecko k smrti soudu. Kde vrak je bouří nejvíc rván, sám stojí lodi kapitán; jak smrt je ve svém šatě bílém, jist posledním své plavby cílem. A znova laje, zuří hrom, jak zbojník hvízdá lodilom – vln lvice v troskách slaví hody – – a zbytek stožáru ční z vody. 33