V. Ó, Pane můj silný!

Karel Hlaváček

V.
Ó, Pane můj silný!
Vyslyš mou nesmělou modlitbu tichou a vzdal břehy mé pozemské bídy do široka jak moře a rozšiř smutnou písčinu samoty mé v beznaděj pouště a vyvyš krátkou a smutnou noc života mého ku hvězdám a zhlub ji do propasti, zlaď měděné zvony mé do nejhlubších poloh, ó, milosrdný! Stiskni jim hrdla, ať modlí se tichým a hlubokým zlekaným hlasem, sraz tóny mé hluboko v oblasti nejnižších oktáv, jichž hořkou vibraci vnímají jen Tvoji vyvolení, kde chvění již sotva znatelné přestává slyšeti sluch nezasvěcenců, a úsměvům naivním,naivním (které by mohly snad ještě dnes kvésti) dej jemnost a bodavost svaté své ironie. 35 Posvěť zášť moji smračeným čelem svým, jež hořkost a sílu má sole, dej mi svůj smutek, svou pokoru dej mi, dej těžší zoufalství, opuštěnost, větší pláč, neštěstí, tichou bolest! Svůj hněv zapal v mé ubohé, prosící ruce... Hle, prosím, zač málo mých bratří modlilo se – 36
Básně v knize Žalmy:
  1. I. Tys neslyšel, Jehu? Rabbi Tě prosil,
  2. II. Ó, Pane ironický a nejvýš spravedlivý,
  3. III. Ach, Tvoje všudypřítomné oko
  4. IV. Ó, Pane můj silný a mlčelivý!
  5. V. Ó, Pane můj silný!
  6. VI. Viz moje sepnuté ruce, sepnuté oči, sepnuté srdce a sepnuté tělo
  7. VII. Pane můj!
  8. VIII. Pane můj, Pane!
  9. IX. Pak chci Tě stihati všady pohledy svými,
  10. X. Jsou lesy, daleké, tesklivé, klečící lesy,
  11. XI. Mou modlitbu slyš,
  12. *** Zas krásný den byl, smutný den,
  13. *** V mrákotách teskné samoty jsem bolesti své do modliteb vžil,
  14. báseň bez názvu
  15. SIESTA