Cestou.

Karel Jonáš

Cestou.
Kol bahno zelené jest, žlutý rákos a tady cesta těžkým běží pískem... My v staré pryčce oba zadumáni, – dvě vrásky září na tvém čele nízkém... Ta cesta nudná, jako ten náš život, od doby té, kdy stín se vkradl tmavý v tvou duši, – v moji. Oba zadumáni své tiskneme si rukou těžké hlavy... Co ztratili jsme, nikdo nenalezne, když cestou života jsme jeli tryskem, kol bahno zelené jest teď a rákos a tady cesta těžkým běží pískem. Chřest rolniček mdlý kolébá mne ve sny, zřím líně s okna pláně na bezmezné... Jsem unavený. Konec všemu, všemu... Co ztratili jsme, nikdo nenalezne... 38