Z cesty.

Emanuel Lešehrad

Z cesty.
Noc blízka je. Zrak sotva cestu zočí. Na očích poutník ruku spánku cítí. Na kozlíku usíná vetchý kočí a z pustých dvorců zaznívá psů vytí. Vůz dutě skřípe. Dál to svahem spěje, v topolech táhle skučí vítr divý, nad močálem se bludný plamen chvěje, a bílý měsíc v okno vozu civí. 17