Soumrak.

Emanuel Lešehrad

Soumrak.
Ty svatá Panno, ke mně schyl své čelo z oblaků, a dovol, bych je políbil ve chvíli soumraku. Mé srdce bije na kraji závratné propasti, a myšlénky mé prchají do svojí pravlasti. Tu, Madonno, se ke mně schyl s výsosti oblačné, a dovol, bych tě políbil na čelo zázračné. 18