VII. Situace.

Josef Svatopluk Machar

VII.
Situace.

Nevěřme nikomu na světě šírém, nemáme jednoho přítele tam! Svat. Čech.
Pár Muhamedů našich čelo chýlí k východu s okem zbožné důvěry, na vejcích prý už sedí orel bílý, z nichž vzejde příští plné nádhery – Pár proroků zas k Západu pne ruce a skalopevnou třímá naději, že z kolébky jen Velké Revoluce zas čerstvé proudy vzduchu zavějí – Pár augurů pak ani slova nedí, zří v pravo, v levo, dolů, nahoru – 35 o jakéms zázraku prý jistě vědí, jenž zeměkoule změní prostoru – A zatím Slovanstva je orel bílý neplodný, diskreditovaný pták – je třeba, bychom se jen přiblížili – on pařátem nám pěkně vytne zrak. A zatím naděje ten plný Západ vzduch vlastní sobě sotva vyčistí, v kolébce Revoluce slova chápat se začli velkohubí frásisti. A zatím zázraky už vyšly z mody a šarlatánů jsou teď řemeslem – a dál a dál čas letem prudké vody v bezednou věčnosť vleče starou zem... A zatím provaz zdrhuje nám šíji, krev kape z našich otevřených žil – a každý prorok v extasi se svíjí a každý zdraví ten svůj příští cíl... 36