Když jarní vánek...

Jan Evangelista Nečas

Když jarní vánek...
Když jarní vánek vane údolími, jak vzpomínání myšlénkami mými, když keř i voda houpají se hravě, a ptactva pění zvučí po doubravě – já ve stín břízy zamyšlen si sedám, a ztraceného klidu sobě hledám, a odpočinku na sebrání síly. Ach! daleko mám k vytknutému cíli! však nelekám se cesty nebezpečné: duch půjde dále, ženich krásy věčné, té krásy, která zjevuje se v kvítí, a v srdcích těch, již první láskou cítí, i těch, již cestou krvavého potu jdou za ideál svůj až na Golgotu. 6
Básně v knize Svět a srdce:
  1. Úvodní verše.
  2. Tmou do světla...
  3. Když jarní vánek...
  4. Hvězd tichých světel...
  5. Buď zdráv...
  6. Chci orlem býti...
  7. Něčím velkým...
  8. Jsem jen práškem...
  9. Mateřská řeč.
  10. PRAZE ku dni 18. listopadu 1883.
  11. Pracuj každý pro vlasť...
  12. Tichou nocí...
  13. První láska.
  14. O mé hvězdince.
  15. Já loučím se již...
  16. Znělka I.
  17. Znělka II.
  18. Obletělo černé ptáče...
  19. 1. Když mládenci a panny
  20. 2. Co si to jeseň zpívá,
  21. 3. Ach! již není, jako bylo
  22. 4. Odvanuly sny mé zlaté,
  23. Svým vzpomínkám.
  24. Minula mladosť...
  25. Bůh a člověk.
  26. 1. Nejsem já již, kým jsem býval
  27. 2. Kdybych já to mohl,
  28. Ze strniště.
  29. Vyletěla duše z těla...
  30. Ke hrobu Jana A. Smoléra.
  31. 1. V řadách leží němy
  32. 2. Ve zákoutí samovrahův
  33. Setkání.
  34. Jak jatý sup...
  35. Zavřete krčmy!
  36. Když vítr lkavý...