4. Odvanuly sny mé zlaté,

Jan Evangelista Nečas

4.
Odvanuly sny mé zlaté,
Odvanuly sny mé zlaté,
s nimi žert a smích, v mrazu, v zimě zmizely mně v modrých nebesích.
Sám tu stojím opuštěný v neveselých dnech, v bol se hroužím, myslím, toužím po svých sladkých snech. Ó jen křídla poesie! Pomohu si sám: za sny svými mladickými v ráj se podívám!