Mateřská řeč.

Jan Evangelista Nečas

Mateřská řeč.
Já ve snách šel jsem s dávno mrtvou matkou – a poslouchal řeč její milou, sladkou, tu, s kterou kladla do tichého snění, a líbala mne v ranním probuzení, tu, kterou učila mne Boha znáti, a v protivenstvích vytrvale státi a v domově i ve cizinské dáli vždy věrným býti otčině a králi. Ta řeč jest pro mne amuletem, stkvostem, a z duše k duši klenoucím se mostem, jest pro mne rosou lesknoucí se v kvítí a paprskem, jenž na cestu mi svítí, a jasem, který zimní nocí tmavou jak luna pluje nad mou snící hlavou. – 13
Básně v knize Svět a srdce:
  1. Úvodní verše.
  2. Tmou do světla...
  3. Když jarní vánek...
  4. Hvězd tichých světel...
  5. Buď zdráv...
  6. Chci orlem býti...
  7. Něčím velkým...
  8. Jsem jen práškem...
  9. Mateřská řeč.
  10. PRAZE ku dni 18. listopadu 1883.
  11. Pracuj každý pro vlasť...
  12. Tichou nocí...
  13. První láska.
  14. O mé hvězdince.
  15. Já loučím se již...
  16. Znělka I.
  17. Znělka II.
  18. Obletělo černé ptáče...
  19. 1. Když mládenci a panny
  20. 2. Co si to jeseň zpívá,
  21. 3. Ach! již není, jako bylo
  22. 4. Odvanuly sny mé zlaté,
  23. Svým vzpomínkám.
  24. Minula mladosť...
  25. Bůh a člověk.
  26. 1. Nejsem já již, kým jsem býval
  27. 2. Kdybych já to mohl,
  28. Ze strniště.
  29. Vyletěla duše z těla...
  30. Ke hrobu Jana A. Smoléra.
  31. 1. V řadách leží němy
  32. 2. Ve zákoutí samovrahův
  33. Setkání.
  34. Jak jatý sup...
  35. Zavřete krčmy!
  36. Když vítr lkavý...