Hvězd tichých světel...

Jan Evangelista Nečas

Hvězd tichých světel...
Hvězd tichých světel od propastí země se dopínám a posunuji v temně, jak snové v duchu dávno zažehnaní; a ku myšlénce nové volám: „Paní! sviť zrakům mým, bych v žalu nepoklesl, bych letem orla nad skály se vznesl, a duchem dohnal v nedozírné dáli své ideály!“ – Však noha vázne ve loudavém kroku, hosť náhlý, slza vystupuje v oku, a ve prach padá, jako oni snové, již přišli ke mně s říše myšlénkové, když ve smutku jsem pod větvemi seděl. Co zbude ze mne? – Kéž bych aspoň věděl, že marným není celé moje žití, že byl jsem k nebi paprskovou nití, a že se stanu svitem tichým, stálým, jejž po dni parném na luně si chválím. 7
Básně v knize Svět a srdce:
  1. Úvodní verše.
  2. Tmou do světla...
  3. Když jarní vánek...
  4. Hvězd tichých světel...
  5. Buď zdráv...
  6. Chci orlem býti...
  7. Něčím velkým...
  8. Jsem jen práškem...
  9. Mateřská řeč.
  10. PRAZE ku dni 18. listopadu 1883.
  11. Pracuj každý pro vlasť...
  12. Tichou nocí...
  13. První láska.
  14. O mé hvězdince.
  15. Já loučím se již...
  16. Znělka I.
  17. Znělka II.
  18. Obletělo černé ptáče...
  19. 1. Když mládenci a panny
  20. 2. Co si to jeseň zpívá,
  21. 3. Ach! již není, jako bylo
  22. 4. Odvanuly sny mé zlaté,
  23. Svým vzpomínkám.
  24. Minula mladosť...
  25. Bůh a člověk.
  26. 1. Nejsem já již, kým jsem býval
  27. 2. Kdybych já to mohl,
  28. Ze strniště.
  29. Vyletěla duše z těla...
  30. Ke hrobu Jana A. Smoléra.
  31. 1. V řadách leží němy
  32. 2. Ve zákoutí samovrahův
  33. Setkání.
  34. Jak jatý sup...
  35. Zavřete krčmy!
  36. Když vítr lkavý...