RYBY
Symfonicky vodstva hučí,
vlna vlně do náručí
ukládá se libě,
nikomu se život v snění
dokonalej’ nepromění,nepromění
jako tiché rybě.
Jakoby pod tíhou ticha
hloubka vody nezavzdychá,
tam je náplň hluchá,
mizí hmotný dojem těla,
slova předem odumřelá
neporaní ucha.
Mlčení, v něm skrytá síla,
život rybí obestýlá
v eremitské šaty,
oblasť plynná, safírová,
čas, jenž míjí, v pouta svírá,
užaslý a svatý.
8