Loučení-se vojína od milenky na vojnu.

Karel Marie Drahotín Villani

Loučení-se vojína od milenky na vojnu. (Z Danice ilirské dle –viča).–viča.)
On.
S Bohem, milko! Na tažení Jdu teď s mečem K poražení Nepřítele, vlasti vraha – Zůstaň zdráva, moje drahá! Ač ni míry, Ni pokoje Láska k tobě Nezná moje: Přece, dokud vlast od vraha Nezbavena – s Bohem drahá! Neplač milá, Nech již lkání; Vlast nežádá Bědování: Buď chci shodit jarmo vraha, Aneb zhynout – s bohem drahá! 29 Neplač, neplač – V bojování Tu krev srbská Nezná stání. Nech rekovsky moje drahá, Mne přemoci vlasti vraha! Ona.
Cože slyším? Opustiti Chceš milenku A v boj jíti! Mníš, že nezná tvoje drahá, Přemáhati vlasti vraha? Ty mne učíš Tichou býti A krev srbskou V žílách míti? To ti promine tvá drahá, Dáš-li jen jí meč na vraha. Dej zbraň v ruku Své milence, A přilbici Místo věnce. Veď ji vpřed na zlého vraha, Vděčna bude ti tvá drahá. 30 Poslyš našich Vojů hluky, Slyš i trubek Bujné zvuky! Rychle tedy – pojď na vraha, Provodí tě tvoje drahá! On.
To, má sladká, Být nemůže; Meč se sluší Jen na muže. Pro tvé ruce moje drahá, Nejsou pouta zlého vraha. Prosím tě, by’s Zde zůstala, Jestli’s mne kdy Milovala; Padnu-li já šípem vraha, Matce ty zůstaneš, drahá! Ona.
Kde ty padneš, Chci umříti, Neb bez tebe Nechci žíti: – Padneš-li ty rukou vraha, Pak tě pomstí tvoje drahá. 31 Matka zná již Moje přání, Mám již její Požehnání. Rychle! čile! meč na vraha, Provází tě tvoje drahá! On.
Zrinského krev V tě koluje – Ona.
Vojsko se již Přibližuje! On.
Na má prsa – pak na vraha! Ona.
Žít i mřít chce s tebou drahá! Oba (pokleknuvše).
Rozptýliti A přemoci Dej nám Bože Všemohoucí Našeho teď vlasti vraha! – O to prosí s drahým drahá! 32 Za svobodu Ve boj jdeme, Nepřítele Zaženeme; Buď vlast zbavit zlého vraha, Aneb zhynout s drahým drahá! 33