Básníka loučení-se s básněním.

Karel Marie Drahotín Villani

Básníka loučení-se s básněním.
Jak se divně v tomto světě všecko mění, Bože můj! – Hle! jednou jsem chtěl zplyna v cit Všecko jenom básní pěkně povědit; Ale ach! tak nyní více tomu není! O má harfo! básník hněvem roznícený O zem tebou v zoufalství chce udeřit, Antě více na pokažený zde lid Nepůsobí tvé nejtruchlivější znění! Prask... ha! jižjiž milé harfy zříceniny Pod nohama mýma leží, a strun lkání Poslední umírá v smutném drkotání... S Bohem, harfo má, dej na vždy vlastencům! V nadhrobní své písni uč mé vlasti syny, By vždy v lásce měli dary krásných um! 67