Ulánská.

Karel Marie Drahotín Villani

Ulánská.
Jeden hlas.
Polkyně mne zrodila, Polákem chci být – Jak má matka mluvila, Tak chci hovořit. Zbor.
Český jazyk hlahol blahý, Jako polský srdce jme, Zpívejme ním, bratře drahý! Dokud v českém kraji jsme! Jeden hlas.
Nad ojczyznu vzdálenou Milší žádná zem: Kdo miluješ matku svousvou, Staň se Ulánem! Zbor.
Jazyk český hlahol blahý, a t. d. 45 Jeden hlas.
Až se opět navrátím Tam do Polska k nám, Pak své matce, jižto ctímctím, Slušně zazpívám. Zbor.
Tady ale v českém kraji Známý hlahol k zpěvu zve; Čechové nás rádi maji, Protož česky zpívejme! Jeden hlas.
Za to ale ať zas Čech Polsky zazpívá, Až jej slavný bratr Lech Doma uvítá. Zbor.
Bude Čech též polsky zpívat, Až navštíví doma nás, Milostný až srdce jímat Bude našich dívek hlas! 46
Básně v knize Spisy Drahotína Marie barona Villaniho:
  1. Před bojem.
  2. Mezi bojem.
  3. Po boji.
  4. Před táborem.
  5. V táboře.
  6. Tah rovinou.
  7. Tah hornatou krajinou.
  8. Vojín.
  9. Smrt vojína.
  10. Vojenská.
  11. Útok.
  12. Před nastávající válkou.
  13. Pátý květen 1821.
  14. Píseň pěchoty.
  15. Kyrysnická.
  16. Myslivecká.
  17. Loučení-se vojína od milenky na vojnu.
  18. Společenské.
  19. Ulánská.
  20. Buď s námi Bůh!
  21. Náš cíl.
  22. Hvězda má.
  23. Původ vlastenectví.
  24. Skaz z ciziny.
  25. Čechů sláva.
  26. Kde domov můj?
  27. Tajemství.
  28. Co blaho mé?
  29. Vystěhovanec.
  30. Zármutek.
  31. Nová nade vlastí zář.
  32. Umírající.
  33. Na Kollára.
  34. Jindy a nyní.
  35. Básníka loučení-se s básněním.
  36. Večerní myšlénky.
  37. Na cestu.
  38. Bojiště.
  39. K novému roku.
  40. Besední čtení.
  41. báseň bez názvu