Tajemství.

Karel Marie Drahotín Villani

Tajemství.
Tam na bílém vrchu státi Ve zpomínkách sám a sám, Útěchou mou. – Tam se s mátí, S drahou vlastí obírám. A tak blouzně dlouho stávám Ponořen ve lůno snů; Stíny z hrobů vyvolávám, Slavné reky dávných dnů. Do šeré zrak zírá dálky, Divně střídá barvy sen: Hojnost v míru, sláva války – Na noc hanby slávy den, Tamto vidím hřívnatého Lva se silně otřásat, Tu zas muže rekovného Bídně „s Bohem“ světu dát. 58