Společenské.
I.
Jeden hlas.
Píme!
Zítra v bitvu půjdeme;
Zvíme,
Seč jsme, co dokážeme.
Hrejme!
Vyndej každý co má ven,
Pějme!
Veselý nám kyne den.
Vždyť se žádný z nás nebojí,
Ztratit život v krutém boji; –
Kdyby který z nás se bál,
Není hoden aby hrál;
Není hoden aby pěl,
Aby krejcar v kapse měl;
Není hoden aby pil,
Mezi námi aby žil!
Zbor.
PějmePějme,
Hrejme,
Píme –
Zvíme,
Zda-li zítra zvítězíme!
34
II.
Zbor.
Kdo má české srdce v těle,
Nebojí se nepřítele!
Nechť je s čertem v sjednocení,
Nade Čecha přece není!
My ho mečem poučíme,
Bojovat že rozumíme;
Dokážem mu sílu naši,
Již ni peklo nepostraší;
Kdyby přišel ďábel sám,
Ustoupiti musí nám! –
Hurrá! hurrá!
35
III.
Zbor.
Čechů národ – ten ať žije,
Proň nám srdce v prsou bije!
V těle krev zahrává,
Hájit čest a práva, –
Každému, jenž Čechem jest,
Pleťme věnce, vzdejme čest!
Krásné pleti naší vlasti
Chceme srdce v obět klásti;
Cit nám v prsou hoří,
Čech se Češce koří;
Češko, jenž znáš Čecha ctít,
Nech se vroucně políbit!
36
VI.IV.
Jeden hlas.
Zbraň se blýská,
Vojín výská;
Dejte zbraň mi k bojování,
Cítím smělé krve hrání!
Šavle čilá,
To má milá:
Nuž, mi dejte šavli k boji,
Čech jak já rád v bitvě stojí!
Zbor.
Rány lejme,
Zazpívejme:
Nám jest přáno bojovati,
Pro vlast svoji umírati!
37
V.
První hlas.
Hoši, má-li z vás kdo děvu,
Nechať vstane, já jí v zpěvu
Na zdraví teď budu pít,
Že až k ní to bude znít!
Druhý hlas.
Mám já děvče, čilé, věrné,
Oči má jak trnky černé,
Láskou chvěje se jí ret –
Nuž jí vstaňte připíjet!
První hlas.
Sláva jí – sláva jí!
Sláva všem, jenž milují!
Zbor.
Sláva jí – sláva jí!
Sláva všem, jenž milují!
Štěstí – radost, blaho kvete
V objímání u děvčete;
Miluj tedy, kdo máš cit,
Kdo chceš světa použit!
38
První hlas.
Laskaví jsme mládencové,
Slušno dívkám úctu vzdát;
A však též co vojínové
Vstaňte! vůdcům slávu přát!
Druhý hlas.
Máme vůdce udatného,
Ontě přítel – otec náš;
Chop se každý žbánku svého,
Kdo jej slušně v úctě máš!
První hlas.
Sláva mu – sláva mu,
Vůdci .... našemu!
Zbor.
Sláva mu – sláva mu,
Vůdci .... našemu!
Vítězství nám tamo svítí,
Kde vel jeho slyšet hřmíti;
Vzdej mu každý slávu – čest,
Sláva tam jeje, kde on jest!
39
První hlas.
Pro vlast, bratří, bojujeme,
Ona vším má býti nám,
Matinkou ji dobrou zveme,
Mír buď jejím krajinám!
Druhý hlas.
Matka vlast nás porodila,
Práva její zastávat;
Komu tedy jesti milá –
Vstaň! své matce slávu přát!
První hlas.
Sláva jí – sláva jí!
A kdož za ni bojují!
Zbor.
Sláva jí – sláva jí!
A kdož za ni bojují!
Vlast, jenž nám všem matkou sluje,
Nech se námi oslavuje;
Nešetř nikdo sílu svou,
Zvelebit vlast milenou!
40
První a druhý hlas.
Sláva jí – sláva jí!
Sláva všem, jenž bojují!
Zbor.
Sláva jí – sláva jí!
Sláva všem, jenž bojují!
41
IV.VI.
Jeden hlas.
Pěj, vojíne, pěj!
Smrti v tvář se směj!
Kdo neumí zazpívati,
Neumí též bojovati;
Protož vždy jen pěj,
Smrti v tvář se směj! –
Zbor.
Pějme bratří, pějme,
Smrti v tvář se smějme!
Jeden hlas.
Směj se, reku, směj!
Dívky v lásce měj!
Neb kdo neumí se smáti,
Neumí též milovati;
Protož jen se směj,
Dívky v lásce měj!
42
Zbor.
Smějme se – ba smějme,
Dívky v lásce mějme!
Jeden hlas.
Hrej, vojíne, hrej!
Nikdy nezoufej!
Kdo neumí řádně hráti,
Neumí též v bitvě státi;
Protož reku hrej,
Nikdy nezoufej!
Zbor.
Řádně bratří hrejme,
Nikdy nezoufejme!
Jeden hlas.
Klej, vojíne, klej,
Pardon nedávej!
Kdo neumí notně klíti,
Nedovede zvítěziti;
Klej, vojíne, klej,
Pardon nedávej!
Zbor.
Notně bratří klejme,
Pardon nedávejme!
43
Jeden hlas.
Znej svou sílu, znej!
V čas ji znáti dej!
Neb kdo nezná sílu svoji,
Nedobude slávy v boji;
Znej svou sílu, znej,
V čas ji znáti dej!
Zbor.
Sílu svou my znejme,
V čas ji znáti dejme!
Jeden hlas.
Přej si, reku, přej,
Dívky zulíbej!
Komu milá jesti Sláva,
Rád Slovankám ústky dává;
Přej si, reku, přej,
Češky zulíbej!
Zbor.
Přejme sobě – přejme,
Češky zulíbejme!!
44