Čechů sláva.

Karel Marie Drahotín Villani

Čechů sláva.
Mužně vlast svou zastávejme, Braňme právo své – svou čest, Bídákem vždy pohrdejme, Jenž své vlasti zrádcem jest. Kdo se pyšní Čechem býti, Jsa vždy věrný vlasti syn: Tomu nechať sláva svítí, Ten buď námi velebín. Národu kdo dráhu klestí, Zvelebuje drahou vlast: Tomu nechať zkvítá štěstí, Nech mu všude kyne slast. Jen kdo věrně vykonává Služby, ježto konat má: Tomu budiž čest a sláva, On se Slávy ujímá. 55 Kdo však nezná bratrů činy, Aniž zná jich svatý cíl; Cizíť mezi vlasti syny, Ač se bratrem narodil! Odrodilcem toho zvete, Neznáť vděčnost – nezná čest – Tomu sláva nevykvete, Nehoden jí věčně jest! 56
Básně v knize Spisy Drahotína Marie barona Villaniho:
  1. Před bojem.
  2. Mezi bojem.
  3. Po boji.
  4. Před táborem.
  5. V táboře.
  6. Tah rovinou.
  7. Tah hornatou krajinou.
  8. Vojín.
  9. Smrt vojína.
  10. Vojenská.
  11. Útok.
  12. Před nastávající válkou.
  13. Pátý květen 1821.
  14. Píseň pěchoty.
  15. Kyrysnická.
  16. Myslivecká.
  17. Loučení-se vojína od milenky na vojnu.
  18. Společenské.
  19. Ulánská.
  20. Buď s námi Bůh!
  21. Náš cíl.
  22. Hvězda má.
  23. Původ vlastenectví.
  24. Skaz z ciziny.
  25. Čechů sláva.
  26. Kde domov můj?
  27. Tajemství.
  28. Co blaho mé?
  29. Vystěhovanec.
  30. Zármutek.
  31. Nová nade vlastí zář.
  32. Umírající.
  33. Na Kollára.
  34. Jindy a nyní.
  35. Básníka loučení-se s básněním.
  36. Večerní myšlénky.
  37. Na cestu.
  38. Bojiště.
  39. K novému roku.
  40. Besední čtení.
  41. báseň bez názvu