Varito.

Karel Alois Vinařický

Varito.
Musa Ariona pěti vyučila, Lyru mu sama ladívala: A ta-li tónů vydala, Moře se tišilo, Lesy nešuměly, Řeky neječely, Kamení ožilo. Ó by mě učila ta bohyně Po umělé Helady míře Dušejímavé té lyře! Ruka by má její dutině [1] Tóny vyloudila citobudivé, Nápěvy jí by vyloudila Lahodovábivé. Než, ó žele! Musy Nebytují více Na zemi kamenité! Kamo zaměřiti chůzí? – Nekali se moje líce; Tamo na lípě věkovité Visí Lumírovo varito; To, se suku vypiato, Rokotavými tónů dechy Samo vybudí Čechy! 2
Básně v knize Varyto a lyra:
  1. [Obrana zvuků českých]
  2. Věnování.
  3. Varito.
  4. Nápěvy.
  5. Čechy.
  6. U paty Řípa.
  7. Na Labe.
  8. U Šumavy.
  9. Na Moravu.
  10. U Dunaje.
  11. Na Pováží.
  12. Na Maďaromany.
  13. Na Ilyry.
  14. Na Zasáví.
  15. Cizomilovi.
  16. U potoka.
  17. Růže.
  18. Báje o Holubu a Sokolu.
  19. Zežulice.
  20. Čápi.
  21. Vosy.
  22. Hory a Bory.
  23. Milina.
  24. Hony.
  25. Rybaření.
  26. Kolo.
  27. Dudy.
  28. Popěvy*.
  29. Podoby.
  30. Pohyby.
  31. Echo.
  32. Jaro, léto, jeseň a zíma.
  33. Měna časů.
  34. Ráno.
  35. Za večera.
  36. Dítě umírající.
  37. Na lyru.