Báje o Holubu a Sokolu.

Karel Alois Vinařický

Báje o Holubu a Sokolu.
„Sokole, sokole, Pozírej do pole, Motýli bělaví Po ladě létají; Letouni měnaví Po luhu těkají. Ty sobě pochycuj, Jimi se nasycuj: Mou ale lubici Sivou holubici Nezadavuj!“ 36 „„Sousede můj, Siváku holube, Dám i já ti radu, Milá-li ti bude. Nejídej semena Na rolí hozená: Raději nachytej Sobě žab a hadů, Chutě je polykej!““ Holoubek opáčí: „Hadi se nechutí, Žáby mi po chuti Býti neráčí.“ Sokol ozývá se: „„Co je mi do tebe, Hubený holube, I do holubice: Péči veď o sebe. 37 Co mi libo bude, To budu chytati; To teď i po čase Budu požívati. Nyní hybej: sice Ve malé době Veta po tobě!““ 38