Růže.

Karel Alois Vinařický

Růže.
Růže u mé chyše Libou vůní dýše. Zefyrové létaví Líbajíce Její líce Jí ovívají. Rádo mé se dívá Oko na ni, Na tu sadu paní. Rosa napájí Potěšení mého oka, A rosa-li bývá Lakomá, Zalívá ji ruka má. 34 Běda tobě ale, Divoká-li nenadále Bouře zahučí! A co tebe potom ohájí? Samo-liž i nebe Horoucí na tebe Šípy vylučí? 35