Milina.

Karel Alois Vinařický

Milina.
Letěla do pole, Letěla do lesa Holubice: Ničeho na polipoli, Ničeho po lese Nezobala. Holuba volala, A ho neviděci Žalovala, A lidi vinila, Že ho poranili A zabili. 45 I děva Milina Utěchy neměla Doma sama. Po poli běhala, Po lese těkala Semo tamo. Nedochodila si Pokoje na poli Ni po lese: U sadu, u chyše Nyje, hořekuje A běduje. „Co je ti Milino, Že tobě s oka se Rosa lije? Co tě zabolelo, A co zakalilo Tobě duši?“ 46 „„Vy-li neviděli Do pole Kochana Reka jeti? Sasi ho ve boji Zuřivě ranili A zabili. Po choti Kochanu Duše moje tady Hořekuje; Po reku Kochanu Tato mi s oka se Rosa lije.““ – 47
Básně v knize Varyto a lyra:
  1. [Obrana zvuků českých]
  2. Věnování.
  3. Varito.
  4. Nápěvy.
  5. Čechy.
  6. U paty Řípa.
  7. Na Labe.
  8. U Šumavy.
  9. Na Moravu.
  10. U Dunaje.
  11. Na Pováží.
  12. Na Maďaromany.
  13. Na Ilyry.
  14. Na Zasáví.
  15. Cizomilovi.
  16. U potoka.
  17. Růže.
  18. Báje o Holubu a Sokolu.
  19. Zežulice.
  20. Čápi.
  21. Vosy.
  22. Hory a Bory.
  23. Milina.
  24. Hony.
  25. Rybaření.
  26. Kolo.
  27. Dudy.
  28. Popěvy*.
  29. Podoby.
  30. Pohyby.
  31. Echo.
  32. Jaro, léto, jeseň a zíma.
  33. Měna časů.
  34. Ráno.
  35. Za večera.
  36. Dítě umírající.
  37. Na lyru.